Ještě ani nestačili jiní vědci tuhle teorii vyvrátit, upřesnit či na ni jakkoliv reagovat (jak už to ve vědeckém světě bývá), a už se množí hlasy, které z téhle informace vyvozují závěry, nad kterými zůstává rozum stát. „Že prej globální oteplení! Ochlazovat se bude!! Aspoň vidíte, paní, jak ti ekologové kecají. Ten Klaus měl nakonec pravdu!“
Ale neměl. Pravidelné cykly sluneční aktivity jsou něčím naprosto přirozeným stejně jako třeba vliv Golfského proudu na počasí v Evropě. Tyhle jevy začaly fungovat miliony let před tím, než se náš první prapředek postavil na zadní a začal si myslet, že je pánem přírody. A budou tu i dlouho po našem posledním potomkovi.
Globální oteplování je výsledkem lidské činnosti a nemá s žádnými pravidelnými přírodními cykly nic společného. Jak můžu něco takového tvrdit, když meteorologická pozorování, o která se můžeme skutečně opřít, jsou stará maximálně několik staletí? Počasí na zemi se přece mění neustále – co taková doba ledová, to už tu přece několikrát bylo. Tak proč by se teď nemohly rozpouštět ledovce, stoupat hladina moře, růst průměrná teplota...
Může. Pochopitelně se tohle vše může dít právě teď i bez zásahu člověka. Vždyť už se podařilo prokázat podobné kuriozity, jako koryta původních řek uprostřed dnešních pouští. Život na Zemi se zkrátka mění neustále. Ale pokud si z dějepisu pamatujete, všechny tyhle procesy trvají miliony let. Spíše desítky milionů. Zatímco projevy globálního oteplování se pohybují úplně maximálně v řádech desítek let. To opravdu není přirozený proces, ale výsledek působení člověka na téhle planetě. A jestli ruským vědcům jejich výpočty vyjdou a slunce skutečně zmenší na nějaký čas svoji aktivitu, pak to následky globálního oteplování pouze shodou okolností zmenší
Ale zdá se mi, že je naprosto zbytečné přít se o to, zda nějaké globální oteplování existuje a jak moc je dílem přírody či člověka. Spoušť, kterou po sobě člověk na téhle planetě nechává, není potřeba dokazovat, stačí se jen trochu dívat. Kyselé deště, antibiotika a saponáty ve vodě, odkud je neumí dostat ani nejmodernější čističky, smog ve městech jakmile nastane jen trochu inverzní charakter počasí....
Ale ani tyhle argumenty nejsou potřeba, aby člověk pochopil, jak moc hloupě se chová. Stačí se podívat na odpadky v příkopech kolem silnic či ledničku vyvezenou na okraj lesa. Nevím, jestli mám rád přírodu víc než ostatní – tomu se mi prostě nechce věřit. Nejsem žádný ekologický aktivista, mám rád pokrok a pohodlí. Ale při pohledu na podobné věci zkrátka zuřím a dal bych ruku do ohně za to, že dobrák, který se takhle zbavil svého problému s odpadem, netrpěl „omezenou sluneční aktivitou“, ale přímo zatměním mozku. Nebo už nehodlá dál na Zemi žít...?
Konec konců o tuhle planetu strach nemám. Člověk nemá a dlouho nebude mít prostředky, jak ji opravdu ovládnout a naštěstí ani jak ji zničit. Dokonce ani atomová válka by neznamenala konec planety – jen zánik lidstva. Planetě by to možná trvalo stovky tisíc či miliony let, než by zahladila všechny známky po našem šílení. Jenže co je to milion let z pohledu planety?
Strach mám jen o člověka. Ne o lidstvo – pořád se mi zdá, že v tomhle slově se jeden člověk tak nějak ztrácí. Mám strach, že ve jménu pokroku lidstva se napáchají věci, kterých člověk bude litovat, až si uvědomí, že je neumí vrátit zpátky.
A tak doufám, že podobná zatmění mozku bude mít čím dál méně lidí. V opačném případě totiž tak dlouho budeme odmítat brát ohled na životní prostředí se zdůvodněním, že se přece nebudeme vracet někam zpátky na stromy, až si tu svoji větev pod sebou prostě podřízneme.